USA - Spojené státy americké
| Rozloha: | 9,826,630 km2 (z toho 6,76% tvoří voda) |
| Počet obyvatel: | 301,139,947 |
| Hustota zalidnění: | 31ob./ km2 |
| Hlavní město: | Washington |
| Nejvyšší hora: | McKinley (6194 m.n.m.) |
| Nejnižší místo: | Údolí smrti (-84 m. n. m) |
| Nejdelší řeka: | Mississippi-missouri (okolo 6200 km) |
| Státní zřízení: | Prezidentská federativní republika |
| Prezident: | Barack Obama |
| Měna: | Americký dolar ($) |
Geografie
Kontinentální část USA se nachází v Severní Americe. Na jihu hraničí s Mexikem a na severu s Kanadou. Hranice s Kanadou je nejdelší nestřežená hranice světa. Východní břeh USA omývá Atlantský oceán a západní břeh Tichý oceán. Mezi plnohodnotné státy patří také Aljaška, kterou koupili od Rusů v roce 1867 a Hawajské ostrovy. Spojené státy mají také plno závislých vesměs ostrovních území.
Historie
První Evropané na území Severní Ameriky (spíše na území Kanady než USA) připluli okolo roku 1000. Byli to Vikuingové. Ti ovšem toto území brzy opustili. Znovu objeveno bylo v roce 1492 Kryštofem Kolumbem. Své kolonie zde začali v 16. století vytvářet Španělé, Francouzi, Holanďané a Švédové. První britskou kolonií byla Virginie v roce 1607. Postupně zde vzniklo 13 britských kolonií. Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina a Georgia.
Koloniím se stále více nelíbil útlak ze strany Británie, která stále zvyšovala daně a snažila se dostat z kolonií co nejvíc peněz. To vedlo k otevřené válce mezi koloniemi a Británií a přijetí Deklarace nezávislosti na Anglii 4. července 1776. Na deklaraci se hlavní měrou podíleli George Washington a Thomas Jefferson, pozdější prezidenti. Americká armáda byla podporována Francií, tradičním nepřítelem Velké Británie. 1783 byla britská armáda definitivně poražena a Británie byla donucena uznat suverenitu 13 kolonií. K nim se postupně přidávaly nová území.
Dalším důležitým mezníkem v historii Spojených států je občanská válka v letech 1861-1865. Válka je také známa jako válka Severu proti Jihu. Důvodem této války byl spor o otroky. Průmyslový sever otroky nepotřeboval zato agrární jih ano. Tato válka skončila vítězstvím severu a zrovnoprápněním otroků.
V následujících letech došlo k obrovskému ekonomickému rozkvětu Spojených států. Ameriku ekonomicky příliš nezasáhla 1. světová válka a spíše než k ekonomickým ztrátám došlo k prosperitě. Amerika se stala jednou z nejvýznamějších světových velmocí. 24. října 1929 došlo ke krachu na New Yorské burze a celý vyspělý svět zasáhla jedna z nejhorších světových krizí. po překování této krize se začlo schylovat k 2. světové válce. Do ní byla Amerika přímo zatažena 7. prosince 1941 útokem na Pearl Harbor. Válka byla ukončena krátce po jadetném útoku na Hirošimu a Nagasaki.
Hned po 2. světové válce začala tzv. Studená válka. Tato válka zůstala naštěstí jen na diplomatické úrovni. Šlo o spory komunistickémo SSSR a kapitalistického USA a trvala až do rozpadu SSSR. Během tohoto období se USA a SSSR předháněli o to, kdo bude mít větší vliv ve světě. Součástí byl i souboj o dobytí vesmíru. V roce 1958 byla založena NASA, která se měla vyrovnat sovětskému vesmírnému programu, který měl v té době náskok. SSSR také jako první vyslala umělou družici i prvního člověka. Nakonec měla ale NASA úspěch s programem Apollo, který 20. července 1969 dopravil prvního člověka – Niela Armstronga na měsic.
V tomto období došlo k několika opravdu velkým aférám. V první řadě byl 22. listopadu 1963 spáchán atentát na Johna Fitzeralda Kennedyho. V první polovině 70. let byla rozpoutána aféra s názvem Watergate, která zlomila vaz tehdejšímu prezidentovi Richardu Nixnovi. Spojené státy se také pustili do několika zahraničních misí s rozporuplnými reakcemi. Jmenujme například Válku ve Vietnamu, v Korei, operaci Pouštní bouře atd.
Převzato z www.states.cz
