Spojené království
(Velká Británie a Severní Irsko)
Rozloha:
244,820 km2 (z toho 1,32% tvoří voda)
Počet obyvatel:
60,776,238
Hustota zalidnění:
248 ob./km2
Hlavní město:
Londýn
Nejvyšší hora:
Ben Nevis (1,344 m.n.m.)
Nejnižší místo:
Holme fen (-4 m. n. m)
Nejdelší řeka:
Severn (610 km)
Státní zřízení:
Konstituční monarchie
Královna:
Alžběta II.
Měna:
Libra (L)
Geografie
Spojené království se nachází spolu s Irskou republiku na souostroví s názvem Britské ostrovy. Ty jsou složeny ze dvou větších a mnoha malých ostrovů. Leží severně od Francie, od které je odděluje Lamanšský průliv. Na západě jsou ostrovy omývány Atlantským oceánem, na východě Severním mořem. Spojené království, jako bývalá koloniální velmoc, má stále pod správou některá závislá území po celém světě. Mezi nejznámější patří Gibraltar na jihu Španělska.
Historie
První obyvatelé se na území Britských ostrovů objevily asi 3000 př. Kr. některé zdroje ovšem mluví až o 7000 př. Kr. V této době nebyly Britské ostrovy odděleny od kontinentu vodou. Dalšími, kdo přišli, nebo spíše připluli, na Britské ostrovy byli Keltové, Římané, Anglové, Saxové, Jutové, Vikingové ... Smíšením těchto kmenů, jejich zvyků a jazyků postupně vznikli dnešní obyvytelé a jazyk. Angličtina je sice jazykem germánským, ale má plno znaků jazyků románských.
Prvním významným králem byl Vilém Dobyvatel. Ten byl původem Viking a nejdřívé se stal normanským vévodou. Poté doplul do Anglie a 1066 v bitvě u Hastings porazil krále Harolda II. Stal se tedy králem Anglie. Zároveň ovšem zůstal normanským vévodou, což v pozdějších letech způsobilo některé konflikty s Francií. Vilém Dobyvatel je považován za zakladatele anglické královské dynastie.
V dalších letech postupně narůstala moc šlechty, která si 1215 domohla na králi Janu Bezzemkovi vydáni Velké listiny práv a svobod(Magna charta libertatum). V témže století se také poprvé sešel parlament. Již zmíněné spory o území ve Francii vedly k tzv. stoleté válce v letech 1337 až 1453. Anglie prohrála a musela se vzdát veškerého území ve Francii s vyjímkou přístavu Calais. Tato válka byla následována tzv Válkou Růží(1455 až 1485). Tuto válku mezi sebou vedly rody Yorkové a Lancesteří. Válku ukončil až nástup Jindřicha VII.
Jeho syn Jindřich VIII měl celkem šest žen. Protože papež nesouhlasil s rozvodem, založil novou anglikánskou církev a sám sebe ustanovil hlavou této církve. Podařilo semu také spojit Anglii se Walesem pod jeden parlament. Za vlády jeho dcery Alžběty I. došlo k velkému hospodářskému, vědeckému a kulturnímu rozvoji. Začala také koloniální politika Anglie. Alžběta byla silnou panovnicí, která se nikdy nevdala. Byla označována jako panenská královna. Alžběta neměla dědice a proto se králem stal skotský král Jakub VI. Tím došlo ke spojení Anglie a Skotska pod jednoho panovníka. V době jeho vlády začaly v Irsku spory mezi katolíky a protestanty táhnoucí se dodnes.
Jakubův syn Karel měl spory s parlamentem, které vyústily v občnsou válku a 1649 královu popravu. V čele parlamentních armád stál Oliver Cromwell. Po vítězství revolučních armád byla vyhlášena republika a Oliver Cromwell byl jmenován lordem protektorem. Jeho vláda se brzy změnila v diktaturu a dva roky po jeho smrti byla opět obnovena monarchie s omezenými pravomocemi pro panovníka.
roku 1707 byly Anglie, Wales a Skotsko sloučeny do Království Velké Británie. V dalších letech došlo k několika skotským povstáním způsobeným snahou o znuvudosazení skotských Stuartovců.
Ve druhé polovině 18. století upevnila Británie svou koloniální nadvládu, především díky pořážce Francie ve válkách o Indii a Severní ameriku. Kapitán Cook také objevil Austrálii a Nový Zéland. V této době došlo ke vzpouře v Severní Americe a zdejší kolonie získaly samostatnost.
Během celého 19. století upevňovala Británie svou pozici koloniální i hospodářské velmoci. Dále rozřovala své území, především do Afriky. Zároveň došlo k osamostatnění několika kolonií, zejména Kanada, Nový Zéland a Austrálie. Po 1. světové válce došlo, i přes celkové vítězství, ke značným ztrátám a v roce 1922 se od Británie odtrhlo Irsko a zůstala pouze jedna z provincíí, Severní Irsko.
Na počátku třicátých let vzniklo z Britských kolonií Britské společenství národů(Commonwealth). Británii také těžce zasáhla celosvětová hospodářská krize. Během 2. světové války sice Británie odolala německé invazi, ale Londýn a další města byla těžce poznamenána nálety. Z této situaci se Británie vzpamatovala až v 50. letech. Koncem čtyřicátých let se osamostatnila Indie a koncem padesátých let se postupně osamostňovaly i kolonie v Africe.
Velké problémy byly stále se Severním Irskem. Spor mezi protestanty, kteří chtěli zůstat součástí Spojeného království, a menšinovými katolíky, kteří se chtěli připojit k Irsku se dlouho nedařilo vyřešit. Křehké příměří bylo dosaženo až 1994.
Dnes je Spojené království součástí NATO, EU, G8 a mnoha dalších významných združení. Součastná politika je spíše než evropě bližší USA. Jako příklad mohou sloužit vojenské operace v Iráku.
Převzato z www.states.cz
